Persony

Potřebujete zachytit a komunikovat různé skupiny uživatelů a jejich potřeby, cíle a bolesti a zároveň sjednotit povědomí o tom, jaké vaše cílové skupiny jsou? Pak určitě vyzkoušejte využívat persony, které vám pomohou dělat ta správná designová rozhodnutí.

Každý produkt má nějaký smysl – má uspokojit určitou potřebu různých skupin lidí. Udělat vše univerzální je složité (píše o tom třeba Henry Dryfus v knížce Designing for People), mnohdy to ale nedává ani smysl, protože lidé často určité potřeby ani nemají.

Jak by vypadal model auta, které má vyhovět potřebám a požadavkům různých skupin? Zdroj: About Face 3.

Abychom udělali ta správná rozhodnutí, je potřeba se zaměřit na určité skupiny lidí, pro které má být produkt přizpůsobený a pro které bude ideálně fungovat. Je potřeba si říct, co takové lidi reprezentuje, jaké mají potřeby, atp. Pro zjednodušení a lepší využití je poté můžeme znázornit například pomocí Person.

Jak by vypadala auta na míru potřebám cílové skupiny. Zdroj: About Face 3.

Persony jsou vlastně takový model uživatelů, pro které budeme řešit určitý problém nebo problémy. Zachycují zjištěné vzory chování vašich potenciálních uživatelů či zákazníků. Díky své formě nám poté tyto informace předávají a my je tak můžeme snáze pochopit, zapamatovat si je a využít.

Díky nim můžeme snadno komunikovat, jak se uživatelé chovají, jak přemýšlí a čeho a proč se snaží dosáhnout. Je potřeba si uvědomit, že to nejsou reální lidé, ale že to jsou právě modely lidí na základě zjištění o chování a motivacích lidí, se kterými jsme se setkali během uživatelského výzkumu – ideálně kvalitativních etnografických rozhovorů, field studies, contextual inquiry, atp.

Zároveň nám ale pomůžou najít shodu v tom, jak by měl design:

  • Vypadat
  • Fungovat
  • S lidmi komunikovat

Bohužel pravda je, že persony jsou v komunitách designérů často opomíjené či zavrhované nástroje. Jejich tvorba totiž není snadná a nikdy nebyla pořádně vysvětlena. Lidé se je tedy nenaučily pořádně vytvářet a používat. Nicméně podle mě jsou persony jedním z ústředních nástrojů user-centered design přístupu.

Aby persony efektivně fungovaly, měly by popisovat:

  • Chování lidí, resp. různé vzory chování
  • Motivace, které směřují chování a rozhodování lidí
  • Jejich cíle, tedy čeho se snaží dosáhnout a proč

Persony můžeme určitě doplnit také o informace o bolestech/překážkách, které musí lidé překonávat, případně je doplnit o sociodemografické údaje, pokud budou potřeba. Nicméně nikdy bychom na nich neměli persony primárně stavět, protože nám tyto informace nikdy neřeknou, jak a proč má produkt fungovat.

Persony nejsou o demografii. Zdroj: Dan Nedelko na linkedin.com

Samozřejmě takové informace můžete využít a u person je zmínit, neměly by být ale to hlavní, co v personách uvedete.

Persony se dají skvělé využít při popisování use casů (případů použití), tvorbě user stories, scénářů, User Journey Map a dalších artefaktů, díky čemuž pak můžete vytvořit kompletní obrázek o tom, co řešíte a pro koho.

Pro další informace o personách se určitě mrkněte na informace níže v referencích.

Jak na to

Jak se můžete dočíst výše, persony mají reprezentovat určité skupiny lidí a komunikovat vzory jejich chování, motivace, cíle, atp. Abyste mohli tyto informace přesně získat, měli byste se s lidmi setkat přímo a pobavit se s nimi.

Jakékoliv chybějící informace poté můžete doplnit následným sekundárním výzkum například s diskuzí s odborníky (Subject Matter Experts), náhledem do literatury, s dalšími lidmi, kteří jsou s danou cílovou skupinou v kontaktu.

Persony můžete klidně postavit na základě vašich domněnek a hypotéz. Je potřeba si ale uvědomit, že pokud persony takto vytvoříte, zvyšujete riziko špatných rozhodnutí a měli byste se i tak snažit získat detailnější a přesnější informace s využitím kvalitativních metod výzkumu.

Asi nejdůležitější částí je právě tvorba samotné persony a rozhodnutí o tom, jaké informace o ní potřebujete. Je potřeba nad tím přemýšlet tak že persona váma pomoci udělat lepší designová rozhodnutí. Je tedy otázkou jaké informace potřebujete mít abyste takové rozhodnutí mohli udělat.

Je proto potřeba abyste si jako celý produktový si s tým společně sedli a pobavili se o tom co potřebujete vědět. Přemýšlejte vždy nad tím:

  • Jak vám tyto informace pomohou udělat správné rozhodnutí?
  • Jaké informace jsou klíčové pro vaše rozhodování a pro charakteristiky uživatelů?

Představte si to na následujících příkladech:

  • Vyvíjíte aplikaci pro produktové manažery, bude pro vás relevantní informace to, že produkci mají typicky 1-2 děti? Jak by vám tato informace pomohla s rozhodováním o nové funkcionalitě? Pro srovnání si představte například informaci, že se pravidelně baví se zákazníky a pořizují hromady poznámek, které mají rozházené na různých místech.
  • Navrhujete novou funkcionalitu pro HR, k čemu vám bude informace o tom, že vlastní vůz typu sedan a žije v bytě? Pro srovnání si představte například informaci, že má každého kandidáta vedeného v vlastní fyzické kartotéce seřazené podle data náboru a typu pozice.

Když si takové informace určité, můžete se vrhnout na to hlavní. Pro identifikaci vzorů chování, motivací, cílů, atp. můžete využít proces, který dali dohromady designéři v Cooper Interaction Design Agency:

  1. Identifikovat behaviorální proměnné – když máte výzkum hotový a zorganizovaný, sepište si odlišné aspekty v rámci vypozorovaného chování jako sadu behaviorálních proměnných. Může jít například o různé aktivity, postoje, schopnosti, motivace, dovednosti.
  2. Namapovat rozhovory na behaviorální proměnné – až dokončíte sadu behaviorálních proměnných, namapujte jednotlivé rozhovory na tyto proměnné v rámci škály – například pokročilý vs. nový uživatel, atp. Ono tak úplně nesejde na detailním určení, ale spíš přibližné zařazení podle pocitu v rámci načítání rozhovoru.
Jak vypadá mapování rozhovorů na behaviorální proměnné
  1. Identifikovat významné vzory chování – jakmile namapujete všechny rozhovory na behaviorální proměnné, dívejte se po významných skupinách napříč různými proměnnými. Jak píše Alan Cooper v knize About Face 3 – účastníci v rámci stejných skupin napříč 6-8 proměnnými představují významný vzor chování a v podstatě také určitou personu. Je ale potřeba, aby mezi skupinami byly logické a kauzalitní vztahy.
Identifikování vzorů chování v rámci mapování rozhovorů na behaviorální proměnné
  1. Definujte charakteristiky a relevantní cíle – pro každý identifikovaný vzor doplňte na základě dat a informací více podrobností v rámci dané problematiky, například typický pracovní den, využívané prostředí, vztah s dalšími lidmi, atd. Rozhodně doplňte cíle pro vznikající persony na základě nalezených vzorů chování. Můžete to udělat právě tak, že popíšete, co k danému chování vede a proč se tak lidé chovají.
  2. Zkontrolovat nadbytečné informace a úplnost – jak pomalu začínáte vytvářet persony, je potřeba si zkontrolovat, zda vám nechybí nějaké důležité informace, zeptat se důležitých stakeholderů, zda jim u person něco nechybí, atp. a zda tedy nebude potřeba udělat doplňující výzkum. Určitě se také podívejte na samotné persony a zda se nepřekrývají v chování, cílech, atd. Persony by měly vždy reprezentovat významně odlišné skupiny.
  3. Doplnit vysvětlení proměnných a chování – v kroku č. 4 jsme si sepsali více podrobností o jednotlivých personách. Typický popis persony by měl shrnovat ty nejdůležitější detaily zjištěné v rámci výzkumu relevantní vždy pro danou personu. Měl by to být takový krátký popisek maximálně na stránku o příbězích dané persony, které dokreslí její počínání, přemýšlení, atd. Klidně můžete přidat i fotografie, které jste v rámci výzkumu nasbírali.
  4. Určit typy person – když už máte persony popsané, je potřeba si ještě říct, které jsou primární, sekundární, doplňkové, odlišit zákazníka od uživatele, atd.
Jak může persona vypadat. Zdroj: Designing for tře Digital Age

Otázkou samozřejmě také je kolik person bychom měli mít. Vždy se doporučovalo mít maximálně 3 až 5 person. Jsou ale samozřejmě i případy, kdy stačí jedna nebo dvě. Záleží na skladbě vaší cílové skupiny či skupin a jak moc se jednotlivé skupiny případně odlišují. Nedává smysl tvořit každou personu zvlášť pro byť jen drobnou malou odlišnost, která ale vlastně nemá vliv na rozhodnutí o tom jak by měl finální produkt vypadat.

Kdy persony využít

Persony můžete skvěle využívat všude tam kde potřebujete udělat produktová nebo designová rozhodnutí. Slouží totiž jako připomínka toho kdo je vaše cílová skupina, co lidi pálí, o co se snaží a vy díky tomu můžete udělat lepší rozhodnutí.

Zároveň je to skvělý nástroj pro komunikaci a shodu v tom, kdo je vlastně vaše cílová skupina a co potřebují. Pokud tedy narážíte na různé názory o tom, pro koho vlastně vaše věci děláte a na koho byste se měli zaměřit, pak vám persony určitě pomohou.

Dovolím si tvrdit, že persony nejsou jen něco co se vytvoří, vytiskne na plakát, pověsí se na zeď a dále se s tím nepracuje. Naopak – je to skvělý nástroj pro všechny designéry produktové manažery a nebo kohokoliv kdo navrhuje nějaké řešení.

Reference

Napsat komentář